Včelařská konference

Hofmanův rámek nemá není tek tvarován kvůli kočování ale kvůli zasouvání shora. obyčejné rámky mívají, sice naprosto zbytečně, ale mezerníky i dole na spodní loučce. To pak dělá problémy při vkládání shora ty stačí dát na bok nebo to jde i bez nich. Také to souvisí s používáním zadováků kdy hofmany dělaly opravdu potíže. Jinak v západních katalozích lze najít rámky obou typů. Další výhodou je, že nemusíš dávat pozor jak rámky otočit To ale lze řešit umístěním mezerníků .
Ten propolis tam mají tak jako tady. To není záležitost Evropy, ale včely medonosné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: r?mek lang
> Datum: 27.6.2012 23:08:48
> ----------------------------------------
> Není to to samý. Ten rámek se uchytl, protože kočuje tisíce mil po celé
> Americe. A to vyžaduje betelné provedení. Unás v Evropě je to luxus, tady
> se nekočuje, jen kecá oničem. Nejde o mezerník ale Hofmanovy boční loučky
> jako celek. Vyrobit Hoffman rámek samozřejmě v menších tisícových sériích s
> malým levným ručním nářadí doma jde. Ale je to totálně zbytečné, drahé,
> nepraktické kvůli propolisu co tu v Evropě máme. Ten udrží i rámky bez
> mezerníků tak, aby se po cestě včely nepomačkaly._gp_
> .....
> Vasek731 (88.100.34.126) --- 27. 6. 2012
> rámek lang
> Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to
> stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na
> koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek
>
>
>

Mám na zahradě asi 50 borovic a včera jsem se díval na mery na výhoncích a vyděsilo mě to. Normálně tam je v tuto dobu obsazeno merami a včely na to naletují, ale letos místo mer larvy slunéčka asijského. Také jsem pozoroval, ža na mšice co jsou na švestce, jiný druh než na borovicích, ty slunéčka nejdou. Tak oni si ty bestie vybírají a nejspíš pro budoucnost to bude znamenat konec lesního medu.

Už kontrolujete spad VD? U mě zatím v pohodě 0,63Ks/den. A padá jen u některých včelstev, jiná po 4dnech mají 0. Podložky už mám nonstop at můžu průběžně kontrolovat.

Pánové děkuju moc za vyslětlení. Šlo mi oto,aby to nemělo nějaký jiný účel než vymezení rámků. Jako třeba jakési dodatečné zateplení. Chci začít včelařit tak chytám moudra kde se dá. Letos už to asi nevyjde(ještě nemám úly)a na usazení oddělků je už asi nejvyší čas,ale příští rok snad....
Ještě jednou díky a pokud můžu tak se na vás obrátím o další rady. Dobrou noc Vašek

Mam ve svem vcelarskem provozu oba typy, Hofmany i ty s mezernikem.
(10 ulu tech a 10 tech druhych).
Pocitove pro mne se s Hofmany dela lip, H. ramek dele drzi 'svuj tvar',
normalni s mezernikem snadneji 'ujede', vespod nastavku se uz obcas
'neodmezernikuje' s vedlejsim ramkem (mezerniky nedosednou) a tak.
Ted se bavim o ramcich starych 5 a vice let, dvakrat ci vicekrat vytavenych.

Toz tak,
Martin

Není to to samý. Ten rámek se uchytl, protože kočuje tisíce mil po celé Americe. A to vyžaduje betelné provedení. Unás v Evropě je to luxus, tady se nekočuje, jen kecá oničem. Nejde o mezerník ale Hofmanovy boční loučky jako celek. Vyrobit Hoffman rámek samozřejmě v menších tisícových sériích s malým levným ručním nářadí doma jde. Ale je to totálně zbytečné, drahé, nepraktické kvůli propolisu co tu v Evropě máme. Ten udrží i rámky bez mezerníků tak, aby se po cestě včely nepomačkaly._gp_
......
Vasek731 (88.100.34.126) --- 27. 6. 2012
rámek lang
Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek

Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek

Ten divnej tvar je typ mezerníku.

Ahoj. Může mi někdo prozradit proč rámek k úlů lang. má tak divnej tvar. Proč se nepoužívá jednoduchej s nezerníkama. Díky Vašek

Další možnost jak spojit vrtačku s míchadlem je přes upínání SDK./Nebo tak nějak se to nazývá/ Půjčím si koncovku ze starého vrtáku, uříznu jí a svařím s vrtulí. Aby to bylo vystředěné do vrtule vyvrtám do středu důlek a koncovku obrousím nebo osoustružím do tupého kužele. Natlačím k sobě a zavařím anticorovou elektrodou. Obyč železnou to rádo praská. A pastuji. Zdraví R. S.

Já osobně jsem se s rtubčicemi setkal jen jednou, jako kluk cca před 50 roky. Tak vlastně nechápu co se tady vlastně řeší a jestli to vůbec stojí za to zachraňování. Tad stačí odchovat novou matku a při sundávání medníku udělat smetenec.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: H?bner Jan <hubner.jan/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 16:40:16
> ----------------------------------------
> Přímo jste mne vyprovokovali k reakci. Nevím ani kolik let metodu vysypání
> včelstva s trubčicemi používám. Ještě jsem nezaznamenal neúspěch a to
> stavím na jejich místo oddělek s dobře rozkladenou mladou matkou ihned,ne
> až za nějaké další dny. Znetvořené plásty s trubčinou po oklepání na zem do
> trávy /proč na plachtu?/ vystrojím přistavenému oddělku do medníku a
> likviduji až po vytočení. Protože tyto zásahy dělám prakticky většinou
> uprostřed sezony, tak tímto způsobem získávám vlastně normálně silné
> včelstvo, schopné využít třeba právě probíhající snůšky. Jediné opatření
> dělám v tom, že přistavenému oddělku silně zúžím česno, takže vracející se
> včely z vysypaného včestva obsednou přední stěnu úlu s oddělkem a pomalu se
> vžebrávají do vlastního domu. Tvrdit, že mě nikdy nevznikla žádná komlikace
> je samo o sobě podezřelé, možná že jo, ale je to už tak dávno, že si to
> nepamatuji. Takže směle můžu tuto metodu prohlásit za spolehlivou. Včelařím
> od dětství a je mi 58 let. Honza.
>
>
>

Přímo jste mne vyprovokovali k reakci. Nevím ani kolik let metodu vysypání včelstva s trubčicemi používám. Ještě jsem nezaznamenal neúspěch a to stavím na jejich místo oddělek s dobře rozkladenou mladou matkou ihned,ne až za nějaké další dny. Znetvořené plásty s trubčinou po oklepání na zem do trávy /proč na plachtu?/ vystrojím přistavenému oddělku do medníku a likviduji až po vytočení. Protože tyto zásahy dělám prakticky většinou uprostřed sezony, tak tímto způsobem získávám vlastně normálně silné včelstvo, schopné využít třeba právě probíhající snůšky. Jediné opatření dělám v tom, že přistavenému oddělku silně zúžím česno, takže vracející se včely z vysypaného včestva obsednou přední stěnu úlu s oddělkem a pomalu se vžebrávají do vlastního domu. Tvrdit, že mě nikdy nevznikla žádná komlikace je samo o sobě podezřelé, možná že jo, ale je to už tak dávno, že si to nepamatuji. Takže směle můžu tuto metodu prohlásit za spolehlivou. Včelařím od dětství a je mi 58 let. Honza.

Tento problém jsem řešil zakoupením od firmy PROTOOL Adaptér s vnějším závitem M14-1/2“x20UNF a
Zubové sklíčidlo s kličkou NarexCC 13-1/2,

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
J.B.

Jan, jednoduchá odpoveď, do pôvodného trúdicového včelstva sa vrátili aj aktívne trúdice. Pokračujú v kladení svojich neoplodnených vajíčok a pridaný odloženec to nevyriešil, matku nedokázali ochrániť. Už som tu písal, že postihnuté včely do normálneho stavu sa už nedostanú, R.Polášek napísal že je to možné, ja tvrdím naďalej, že nie.
Trúdicové včelstvo sa môže skladať z úplne všetkých včiel a nie len niekoľkých, ak stav bez matky dlho trvá liahnu sa prvé trúdy.

Ja mám zaznamenané, že som pridal do takého včelstva úspešne včelstvo, bolo silné včely boli aj v medníku, npr. pomocou umelej materskej bunke. Matka začala klásť vajíčka, trúdice takisto, keď zaviečkovali prvý plod, na plástoch bol robot. a trúdí plod.. Nakoniec sa trúdice presťahovali do medníka a tam kládli svoje neoplodnené vajíčka až do, kým im nedošiel čas, postupne uhynuli. Včelstvo som zachránil. Len to je prípad od prípadu.

Trúdicové včelstvo som zachránil aj pomocou otvorenej materskej bunky, prípadne zaviečkovanej mladšej MB, 11-12 dňovej. Je to vlastne prípad od prípadu a nedá sa to brať všeobecne. Pridanie do trúdicového včelstva musíme chápať v rovine vzťahu matky a mnoho biologicky zmenených včiel na falošné matky, ktorých je v úli prevaha, takže sokyňu sa snažia odstrániť a vo väčšine prípadov sa im to podarí.

Ja teraz zachraňujem včelstvo (nie je už silné) v ktoré už kladú trúdice, spôsobom pridania zav. MB, práve dnes sa vyliahla, trúdice ju nechali na pokoji, pretože nie je pre falošné matka trúpdice , rivalka. Budem ich sledovať a napíšem ako to dopadlo.

Pridával som matku do slabého včelstva bez matky, či sú v ňom trúdice som nekontroloval a na tretí deň som ju našiel mŕtvu v klbku včiel. Pritom som ju pridal na pláste s včelami a plodom. Plást mal úplnú ochranu novinového obalu, s pár dierkami, cez ktoré domáce včely naväzovali kontakt s včelami na pláste. Keď matka vyšla na druhý plást, trúdice si je našli a zabili.

když zajdu s míchadlem k nějakému šikovnému chlapovi co má soustruh a případně svářečku na nerez, tak mi za peníze co stojí vrtule udělá z nerezu novou se závitem M14.

Je nezvyklé,že by Polášek takto sakroval...

"> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 08:46:18
> ----------------------------------------
> Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním
> plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do
> okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou
> matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
> Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru
> nevyzkoumávám.
> Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou
> za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám."

Rozumím tomu tak, že standartní elektrické míchadlo pro míchání maltových směsí má pro svou vrtuli s nástavcem uchycení skrz ten závit M14 , zatímco obyčejná vrtule prodávaná pro použití do vrtaček tam má obyčejný šestihran, který se uchytí do běžného sklíčidla vrtačky.

Neboli vrtačka jakožto univerzální zařízení má na konci sklíčidlo, do kterého se dá uchytit cokoliv kulatého od průměru 2 do průměru tak 14. Míchačka na maltu je jednoúčelová věc a tak ušetřili drahé sklíčidlo a nahradili ho levným adaptérem na závit.

Uchycení sklíčidla na vrtačku je u většiny vrtaček normalizované, takže v první řadě bych zjistil, jestli stejné normalizované uchycení není na tom maltovém míchadle. Potom by stačilo jen sundat z maltového míchadla ten adaptér na závit a namontovat dokoupené sklíčidlo.

Anebo na míchací vrtuli dovařit či dát dovařit, bude se jednat o poměrně přesné vaření, odpovídající matku či šroub, aby ta míchací vrtule pasovala do míchadla na maltu. Pak ale nejspíš už nepůjde upnout do běžné vrtačky.

Anebo adaptér, z trubkového pouzdra, do kterého se vloží a šroubky zajistí šesthran míchací tyče a na druhé straně přivaří příslušný závit pro uchycení do míchadla.
Možná by to šlo udělat z kusu trubky, možná by se to muselo soustružit, nevím, nejsem strojař.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 08:46:18
> ----------------------------------------
> Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním
> plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do
> okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou
> matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
> Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru
> nevyzkoumávám.
> Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou
> za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám.
>
>
>

Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru nevyzkoumávám.
Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám.

Oficialní návod vysypat včelstvo s trubčicemi na plachtu že se normální včely vráti, vžebrají a trubčice se nevrátí nedoporučuji.

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
*************************************************
Dávám příteli za pravdu.Několikrát za dobu mého včelaření jsem našel trubčice,vysypal 50m od úlu,úl po nich jsem znepřístupnil aby musely vedle se vžebrat.Takto jsem asi 2x přišel o matky ve vedlejších úlech.Takže chybami se člověk učí a vícekrát takovýto experiment z trubčicemi neudělá a rovnou je vysíří,jiného si nezasluhují a je po starosti a škodě,kterou ještě jsou schopny napáchat...

V příspěvku o trubčicích v oddělku jsem se vlastně chtěl zeptat zda při trubčicích ve včelstvu včelstvo staví.
Už to vím :
Ano ve včelstvu s trubčicí při snůšce či při podněcováni včelstvo staví. v mém případě staví dělničinu.

Vložil jsem do oddělku v klíckách 3 nyní již 4 staré matky.
mám zkušenost už jsem to jednou zkoušel že matky, matka zpět vrátí trubčice na normální včely. ( množství 4 matek asi zapříčinuje delničinu při stavbě.)
Trvá to ale 3-4 týdny a zatím včelstvíčko silně zeslábne tak že to nemá vlastně žádný význam.

Oficialní návod vysypat včelstvo s trubčicemi na plachtu že se normální včely vráti, vžebrají a trubčice se nevrátí nedoporučuji.

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
J.B.

Omlouvám se, že ruším plodnou diskusi, ale nemám moc možností jak komunikovat. A tak prosím tímto bývalé studenty NASA, kteří si ode mne půjčili jakoukoliv literaturu o její vrácení. Nemám možnost si tuto znovu opatřit. Předem děkuji, Vašek Ducháč, bývalý učitel. Jinak tady v podhůří Hor Orlických byl poslední přínos na váze 11.5. Od této doby je váha vyrovnaná, čili co přinesou to vzápětí snědí, ale jěště není konec, pořád je naděje....Přeji všem lepší podmínky a ať to bzučí....

Pokud ssebou vezmete míchací vrtuli od míchadla, tak v prodejnách spojovacího materiálu Vám jistě vyjdou vstříc.
Nevím, jaké má Vaše vrtule stoupání závitu. Nebo zaúkolujte zámečníka a budete to mít komplet a bez starostí.
JK

To je standardní závit M14???

Řešil jsem to zakoupením samostatného sklíčidla, úpravou délky šroubu M 14 mm a svařením.
JK

Přátelé, prosím poradí mi někdo jak přizpůsibit míchací vrtuli s 6-ti hranou tyčí na standardní elektrické míchadlo pro míchání maltových směsí (zpravidla vrtule se závitem M14x2) ??? Dá se někde koupit hlavička (sklíčidlo s M14x2 do které bych 6-ti hran upevnil)???

Můj názor je, že každý včelař s něčím začne. A jak po 2 - 4 letech pozná na praxi, o čem to včelaření je, tak teprve potom vybírá definitivně úly. A často původní úly mění. Tudíž není žádný zvláštní důvod začínat na nových úlech a snažit se hned na začátku najít definitivní rámkovou míru.
Pokud chceš začínat levně, sežeň si za pár korun nějaké starší nástavkové úly, víceméně jedno jaké. Zamoření nemocemi se u použitých úlů obecně přeceňuje. V úvahu připadá jedině mor plodu a ten vzhledem k agresívnímu průběhu nákazy prakticky jedině tam, kde byl mor plodu zatajen, došlo k úhynu včelstev a následně oficiálně z jiných důvodů k ukončení chovu. Například úly typu "zůstaly ve stodole po dědovi, strýci atd, on kdysi včelařil a pak z jakýchsi důvodů přestal" jsou rizikové, úly typu " snižuji počet včelstev nebo přecházím na jinou míru, moje včelaření jinak prosperuje " a podobné jsou v pořádku. Zvláště pokud prodávající je místní, mezi okolními včelaři známý a stejně tak je známa situace, jestli tam vůbec byl někdy kdysi mor nebo ne. A zvláště když se pro jistotu použité úly zevnitř i zvenku pořádně očistí od všeho možného, vnitřek ještě vydenzifikuje plamenem , zvenku třeba přetře, praskliny vyspraví....

V tomhle ti nikdo moc neporadí, protože každému vyhovuje něco jiného, každý máme jiné včelařské podmínky. Cenově čím nižší nástavky tím víc dílů potřebuješ a vyjde úl dráž. Takže vysoké nástavky by měly být cenově levnější. A pokud máš nějaký stroj(pilu, hoblovku) a nebo možnost někoho za tímto účelem využít je to nejlevnější řešení. A sehnat levný materiál, i ty palety je možnost.
Ono vzpomínané včelaření na divočině by mělo být také to nízkonákladové. TBH je asi nejjednodušší a tím i nejlevnější, ale Já bych šel spíš do Warre. U Warre jde využít výška desek jaká je k dispozici a vůbec bych se nebál mít truhlíky i na výšce 12cm, tj. šířka desek na paletě. A další věc, lis je levnější než medomet.

Pokud představují peníze problém, tak pak máš jedno kritérium navíc - úl co si vyrobím co nejlevněji sám.

A to tě staví do trochu jiného světla - nemsuíš se zabývat tím co je na trhu, ale tím co si vyrobím.

Problém je náklad na suché dřevo.

Já osobně bych si v takové chvíli natahal z okolí palety - pokud někde jsou nějaké nevratné a stejné a dal je sušit na sluníčko.

A pak řešil co s nimi. Pak vychází dobře cenově vyšší nástavek.
Já se dostal na míň 20Kč za spojovací materiál a asi 30 normominut práce. Bez manipulačních časů.

Karel

Díky za rady. Hledám různé informace. Samozřejmě není moc prostředků tak hledám to nejlevnější.Ovšem abych včelařil v lednici,jak jsem to někde vyděl,to opravdu nechci. Vyděl jsem také právě včelaření na divočině.Ale zdá se mi to trošku " divoký".Jak jsem psal uvažuji o Lang. Chtěl jsem 3/4,ale podle rady by bylo lepší 2/3. Můžete mi ještě někdo zdělit nějaké informace,klady a zápory obou velikostí, nebo vůbec názory k této sestavě.Na vebu je informací dost,ale rači bych nějaké ze života. Díky všem Vašek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 25.6.2012 14:06:43
> ----------------------------------------
>
>
> _"Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno
> převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do
> večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!_
> Literatura říká, že pokud se podmínky, nadbytek mateří kašičky změní,
> trubčicím vaječníky zase zaprahnou a ony se zase stanou v podstatě
> normálními staršími poněkud opotřebovanými včelami. Je to ale vcelku jedno,
> jestli to tak je nebo není, protože v trubcokladném včelstvu je sotva pár
> desítek trubčic. Ostatní jsou běžné včely.
> Není tedy důvod, když se to vyplatí, trubcokladné včelstvo prostě využít na
> oddělek.
>
>
>

"Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!

Trubčice do cca až července se dají snadno převést na normální včelstvo opakovaným přidáváním mladého dělničího plodu.

Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!

Veď to čo píšete, môžete urobiť aj s vysírenými plástami, ja som myslel na včely-trúdice, pretože tie aj si nájdu vstup do iného včelstva, sú to včely bezcenné, pretože trúdiciam sa zduria zakrpatené vaječníky a nie sú schopné sa regerenovať do pôvodného stavu.

Pokud NN, tak 2/3 Lang nebo Optimal. 3/4 je už dost těžká, to bych spíše přemýšlel o normální výšce Langa 232mm - nástavek 241.

Mezistěny se dávat nemusí, ale pokud začínáš, tak bych je používal. A nebo u 2/3 Langa do středu plastové rámky - ty mají právě plochu mezistěny jako 3/4 - nemají dřevo. Budeš omezený nedostatkem díla a na MS budou stavět rychleji. A až budeš mít díla dost, budeš vědět i jaká jsou omezení :-)


Karel

Trubčice do cca až července se dají snadno převést na normální včelstvo opakovaným přidáváním mladého dělničího plodu.
Je jen třeba vyhodnotit počet včel v úlku a jejich stáří, jestli se to vyplatí nebo jestli je vhodnější toto zrušit.
Z trubčic v silném včelstvu obvykle nakonec vyjde do zimy životaschopný silný či středně silný oddělek, slabé včelstvo nebo oddělek s trubčicemi kolabuje kvůli nedostatku včel.

"Dekuji za podnety. K tem okolnostem: chapu, ze mene pristupu je lepsi, ale prave toto byl ul, do ktereho jsem moc nelezl. Jednou pred destem, ale to bylo takrka tehdy po cely den a posledne bylo jen zamracene rano. A bylo zajimave, ze tri nizke nastavky byly bez potizi, ale utok zacal teprve pri odkryti vysokeho plodistniho nastavku, resp. pri jeho ndzvednuti s cilem podivat se pod nej. Je pravda, ze jsem nestihl zakourit, ale utok byl okamzity-je mozne, ze zakoureni by pomohlo, resp. ze na koureni muze takto zasadne zalezet? Snad posledni vec - ul byl az prilis velky, zbytecne rozsiren o mezisteny, ktere byly/jsou neobsednuty. "

Je ovšem zajímavé, že když jsem jednou zaváhal při doplnění vytočených rámků zpátky do medníku, nalezl jsem na víku vystavěnou krásnou divočinu, jednu "plástev" vedle druhé, bez spojení. Pravdou ale je, že když dám více stavebních rámků vedle sebe, zpravidla dojde ke spojení, k lehkému "bodovému" často i dokonce, když jsou stavební rámky zebrovány mezi již vystavěné dílo

Pane Antone, myslím si, že lepší možnost, než včely vysířit, je, dát jim jednu menší dávku cukru, cca 1kg v poměru 1:1, pak je pokouřit, ať se nasají a vysypat je do trávy před včelín, odstranit úl, nebo alespoň dobře přikrýt mokrým pytlem.Po zachlazení trubčího plodu ve stavu vajíček a malých larviček zužitkovat ve včelstvech. Plásty poškozené hrboplodem vytočit, získaný med zkrmit a plásty šoupnout do tavidla. Zužitkuje se tak pocenciál včel k případnému zpracování zimních zásob.

J.P.

To opravdu hrozí pokud dáš více prázdných rámků vedle sebe. přirozená stavba díla je totiž pod úhlem cca 45° vůči vletovému otvoru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: v?b?r ?l?
> Datum: 24.6.2012 23:39:25
> ----------------------------------------
> Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely
> budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky
>
>
>

Ve své podstatě se mezistěna nemusí dávat do žádných rámků. podle toho však vypadá i výsledné dílo. po volné stavbě se používalo speciální razidlo pomocí kterého se otiskoval voskový základ na lištu. Později se používali jen 1 cm široké pásky mezistěn. i to se však včelařům nelíbilo a začali celé mezistěny upevňovat k horní loučce. Dnes se zase postup poněkud změnil a mezistěna se upevňuje k loučce spodní. Můžeš si tedy vybrat. je to hlavně o vzhledu plástve a také o tom že při slabší snůšce včely raději plní buňky menší.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: v?b?r ?l?
> Datum: 24.6.2012 22:54:35
> ----------------------------------------
> Ahoj všem.Chci si pořídit včelky.Někdo radí koupit starší úly někdo nové.
> Já jsem se rozhodl(už jen ze strachu z možných nemocí)pro nové. Po
> študování netu a článků jsem se rozhodl, že koupím Langstroth. A teď se
> dostávám k jádru pudla. Všude se všichni baví o Lang. 2/3.Ale já jsem víc
> uvažoval o Lang. 3/4. Mohl by mi někdo poradit proč mají všichni většinou
> 2/3 nebo je to jen máhoda,že jsem prostě narazil na debaty o jednom
> rozměru.A nebo je ten menší v něčem lepší. A ještě jedna věc. Prý se v
> nízkých nástavcích namusí do rámků dávat mezistěna.Pravda či blud-ptám
> se:-))Díky za radu.
>
>
>

Aleš súhlasím, ale pôvodný význam hrboplodu bol daným tým, že v úli bola M, ale starobou či typickou chorobou, matka kládla vajíčka obojeho pohlavia (matka bola oplodnená) do rotníčej bunky, potom vzhľad plodu na pláste bol typický hrboplod. No ale o tom môžeme diskutovať, vždy si nájdeme nejakú príčinu.

Uvádzaš 1 MB zaviečkovaná 2 otvorenépôvodne si hovoril len o trúďom plode, takže nie sú to typické materské, nad neoplodneným vajíčkom nemôže byť MB, len falošný tvar, ktorý obačajne zvádza k tomu, že predsa je len v úli prítomná oplodnená M. Už sa z toho neviem vymotať.

Anton, jeden matečník byl zavíčkovaný a dva otevřené. Ale to já nepotřebuji řešit, kdybych neměl volnou matku, tak bych ten oddělek rovnou zrušil. Ale tím vložením nové matky jsem mu dal ještě šanci, protože zásob a včel měl dost. Když to nevyjde, včely vysypu do trávy at se vžebrají jinam a nástavek s rámky přidám jinde.
A jedna technická poznámka s názvy. Matka je z nějakého důvodu neoplozená, takže trubcokladná a z vajíček v dělničním plodu se líhnou trubci. Nad takový plod se snaží dělnice dostavět bunky což jim dobře nejde a od toho název hrboplod. Kdybych to měl nazvat plnohodnotně trubčím plodem, tak bych si to představoval v klasickém trubčím díle. Trubci z dostavovaných buněk jsou menší.

Ano, to nebezpečí je.


------------------------------
Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky

Trubčice položí vajíčko na stěnu protože nedosáhne na dno.

Pepan, tvoje včely pravdepodobne majú krátke bruško alebo sú hlboké bunky, lebo moje trúdice kladú na dno bunky, ale aby som neklamal, tak sem tam aj výnimočne na jej stenu.

Také jsem dnes u jednoho oddělku našel hrboplod, matku jsem nenašel, ale byl tam matečník. Tak jsem tam dal matku ve vyjídací klícce z oplodnáčku a uvidím jestli ji přijmou.
Dnes jsem rozpustil oplodnáčky a pospojoval oddělky, takže matek jsem měl dost, a už pomalu chystám na zimování. Až skončí snůška z lip, tak už se mi do včel nechce chodit kvůli loupeži.

Aleš, ja by som to nenazval hrboplod ale trúdí plod, bola materská bunka, no matku som nenašiel. Čo sa dá z tohoto popisu vydedukovať? Napísal si aký je ten "matečník",je zaviečkovaný a pod., či sú bunkách vajíčka 3-4 ks. Ak je včelstvo už trúdicové,z MB sa nikdy M nevyliahne a čo je hlavné (ak sú včelstve trúdice) včely pridanú M po vyjdení odstránia. V prípade že vo včelstve či včelstvíčku, už tento proces trúdic nastal, často nachádzame
pripravené náhradné MB nad bunkou, v ktorých je peľ, je tento proces je už nemenný.
Ak by tak bolo, že vo včelstve sú trúdice-trubčice, je dobré posúdiť silu včelstva a ak je stav pokročilý, lepšie je včelstvo zrušiť vysírením.

Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky

Menší je lehčí. A má v ČR dobrou výrobní podporu, 3/4 je na tom hůř (důvodem je hlavně jeho menší rozšířenost).
Mezistěna se dávat opravdu nemusí.

Ahoj všem.Chci si pořídit včelky.Někdo radí koupit starší úly někdo nové. Já jsem se rozhodl(už jen ze strachu z možných nemocí)pro nové. Po študování netu a článků jsem se rozhodl, že koupím Langstroth. A teď se dostávám k jádru pudla. Všude se všichni baví o Lang. 2/3.Ale já jsem víc uvažoval o Lang. 3/4. Mohl by mi někdo poradit proč mají všichni většinou 2/3 nebo je to jen máhoda,že jsem prostě narazil na debaty o jednom rozměru.A nebo je ten menší v něčem lepší. A ještě jedna věc. Prý se v nízkých nástavcích namusí do rámků dávat mezistěna.Pravda či blud-ptám se:-))Díky za radu.

Dekuji za podnety. K tem okolnostem: chapu, ze mene pristupu je lepsi, ale prave toto byl ul, do ktereho jsem moc nelezl. Jednou pred destem, ale to bylo takrka tehdy po cely den a posledne bylo jen zamracene rano. A bylo zajimave, ze tri nizke nastavky byly bez potizi, ale utok zacal teprve pri odkryti vysokeho plodistniho nastavku, resp. pri jeho ndzvednuti s cilem podivat se pod nej. Je pravda, ze jsem nestihl zakourit, ale utok byl okamzity-je mozne, ze zakoureni by pomohlo, resp. ze na koureni muze takto zasadne zalezet? Snad posledni vec - ul byl az prilis velky, zbytecne rozsiren o mezisteny, ktere byly/jsou neobsednuty.

Váha stojí u mě na Pardubicku, včelky sice větrají, ale přínos nic moc.
Během týdne pokvete slunečnice, po ní bude konec....

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: Re: snuska
"Dnes jseh ochutnal co nosí z lípy a trošku medík škrabe, takže květ bez

spadku. Tovačov na Přerovsku."

Trubčice položí vajíčko na stěnu protože nedosáhne na dno. Klade také roztrouženě. Pokud je plod v celku dej jim pokoj a můžeš radeji přkrmit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: trub?ice
> Datum: 24.6.2012 21:16:20
> ----------------------------------------
> V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam
> objevili trubčice,
> ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. (
> ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou
> tam trubčice. včely staví
> J.B.
>
>
>

Já právě používám lavory z globusu na 15l a keramzit, nemá to chybu. za 2x
nejpozději je nakrmeno. To myslím tak, že nechávám hodně medu, stačí obvykle
jedna dávka. Pokud včelstvo nebere cukr dosatečně rychle, bude mít
pravděpodobně nosemu ceranae.. Záleží jak to včelstvo vypadá, ale minimálně
bych vyměnil matku, v době krmení mají chovatelé stále dost matek.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: Re: krmítko,krmení
"Já bych tento postup krmení zas tak nezatracoval. Mám vyzkoušené v prázdném

nástavku krmení v plast. nádobách s keramzitem jako plovák a myslím, že

kombinace je to dobrá, mnohem lepší než krmení sklenicemi s prosakovacím

víčkem. Asi bych volil menší objem cca 5l a co největší plochu hladiny pro

rychlejší odběr. Jednou jsem zkoušel krmit ve velkých dávkách 15l a u

některých včelstev roztok zkvasil."

Tak matku nehledej, bude pravděpodobně v pořádku. Počkej na zavíčkovaný
plod, hlavně krmit a nerušit!!

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: trubčice
"V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam

objevili trubčice,

ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. (

ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou

tam trubčice. včely staví

J.B."

Také jsem dnes u jednoho oddělku našel hrboplod, matku jsem nenašel, ale byl tam matečník. Tak jsem tam dal matku ve vyjídací klícce z oplodnáčku a uvidím jestli ji přijmou.
Dnes jsem rozpustil oplodnáčky a pospojoval oddělky, takže matek jsem měl dost, a už pomalu chystám na zimování. Až skončí snůška z lip, tak už se mi do včel nechce chodit kvůli loupeži.

Já bych tento postup krmení zas tak nezatracoval. Mám vyzkoušené v prázdném nástavku krmení v plast. nádobách s keramzitem jako plovák a myslím, že kombinace je to dobrá, mnohem lepší než krmení sklenicemi s prosakovacím víčkem. Asi bych volil menší objem cca 5l a co největší plochu hladiny pro rychlejší odběr. Jednou jsem zkoušel krmit ve velkých dávkách 15l a u některých včelstev roztok zkvasil.

V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam objevili trubčice,
ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. ( ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou tam trubčice. včely staví
J.B.

Tak tak.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeden ul a utocici vcely
> Datum: 24.6.2012 13:54:00
> ----------------------------------------
> Nekdo bude tvrdit,ze bodani vcel je prirozene,dalsi nebude brat ohledy na
> sousedy...Cas od casu takhle zblbne vcelstvo i na me vcelnici.Brzo rano ho
> presunu na druhou stranu zahrady,misto nej ul se sousemi,trochou zasob a
> novou matkou uzavrenou na pevno.Letavky se vrati do noveho ulu,dalsi den
> uvolnim uzaver z medocukroveho testa.V puvodnim ulu bez starych vcel
> zamacknu matku,po vylamani nouzaku a zavickovani plodu spojim s
> preletakem,pripadne rozdelim pro tvorbu oddelku.Vcely u me bodat nesmi,mam
> kolem sousedy,nesnasim kombinezu,natoz rukavice.Spousta vcelaru bude mit
> nejspis jiny nazor,no hledat matku v bodavkach ve skafandru teda
> nemusim...JosPr
>
>
>

Za prve; včely není vůbec nutné rozebírat často. Klid ji prospěje více.
2) Bodavos včel velmi dobře můžou vyprovokovat právě ty spreje a časté vrtání se v nich.
3) I příchod špatného počasí lze poznat podle zvýšené útočnosti včel
4) Zrovna tak to bývá právě v období kdy kvete mák
5) pokouřením včel dosáhneš přípravy na odlet před požárem. včely nabírají zásoby a jsou pak klidnější
6) nemají rády pach piva.
7) provokují je rotační sekačky.
8) po 14 hodině již bývají také otravné
9) u starších matek se také objěvuje vyšší útočnost, pomáhá její výměna.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>
> Předmět: jeden ul a utocici vcely
> Datum: 24.6.2012 13:08:35
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam vcely prvni rok, tak nevim, zda je to normalni nebo ne. Mam 4 uly,
> dvoje vcelstva jsem mel rozebrane casto a dve silnejsi mene, ale prece od
> jara nekolikrat bez problemu. Pracuji bez rukavic, ruce si obcas
> posprejuji. 10.6. jsem       jeden z tech mene casto pristupovanych ulu
> rozebiral a po oddelani nizkych nastavku (pouzivam system dadant) se na me
> vcely vyritily a dostal jsem spoustu zihadel do rukou, coz se nikdy pred
> tim nestalo. Pak jsem tento ul rozebiral jeste jednou a naposledy vcera
> rano a opet po sundani nizkych nastavku naledoval utok, byt ne tak masivni
> jako prve. A pokazde jeste dlouho po uzavreni ulu pri pozdejsim priblizeni
> se obejvi par vcel a utoci.
>
> Vsechny tyto pristupy se udaly kdyz bylo zatazeno, v prvnem pripade pred
> destem, vcera rano bylo jen zatazeno a pak bylo slunce. Ul je na kraji rady
> a je vice ozarovan sluncem, bohuzel hlavne pres poledne (dusledek
> stanoviste). Brani vcely nejak plodiste? Matka v ulu je, to jsem overil.
>
> Neprijemne na tomto je, ze po takoveto "udalosti" se neda pomerne dlouho
> pobyvat v pomerne sirokem okruhu kolem ulu a neriskovat pritom zihadlo, coz
> se tyka jak rodiny, tak sousedu :(
>
> Dekuji za vsechny postrehy
>
>
>

Dnes jseh ochutnal co nosí z lípy a trošku medík škrabe, takže květ bez spadku. Tovačov na Přerovsku.

Podle mých zkušeností se do včelstva ta divokost "obtiskne" tak 14 dní i měsíc. Proto je logické, že když byly rozdivočené poprvé 10.6 , jsou dodnes poněkud divočejší. Chodit do nich třikrát za cca 14 dní je taky poněkud moc, bral bych tak jednou za 3 týdny, za měsíc. Častěji jen když je to úplně nezbytné.
Divoké byly pravděpodobně kombinací toho, že byly otevřeny v nevhodnou dobu, kdy bylo pod mrakem a před deštěm a že při tom rozebírání bylo s nimi zacházeno nešetrněji než při té nevhodné době vydržely. Rychlost pohybů, klepání při rozebírání nástavků a plástů atd. Otevřené včelstvo naznačuje spousty signály zkušenému včelaři , jak moc jsou rozlobené nebo kolik jim chybí k tomu, aby od klidného sezení na plástech přešly k hromadnému vzletu včel a k hromadnému útoku na včelaře. Jen je třeba se ty signály naučit. Od toho, jestli po vytažení plástu sedí klidně na původním místě nebo se zvednou a cestují po plástu a jak rychle, jestli je z nich cítit "vůně zuřivosti" či feromon, trochu připomínající pach oloupaného banánu, či jestli je z nich cítit vůně klidu, nedokážu to přesně popsat, vůně připomínající vzdáleně vůni suchého chleba či jestli je z nich cítit vůně donesených zásob podle toho, jaká je snůška. ... Taky když útočí, tak s předstihem mnoha minut útoky nejdřív předstírají a nebodají a teprve když "vetřelec" , včelař, nemizí a dál pokračuje stejným nešetrným tempem , teprve potom se do toho pořádně opřou a skutečně zaútočí a rozdávají žihadla.
Já při práci ve včelách už automaticky včely v tom smyslu sleduji a podle toho, jak se chovají, pracuji s nima buďto mírněji nebo rychleji. Je to pozůstatek či zvyk z práce v zadovácích, kterých jsem měl kdysi ke 35.
Měnit matku za nějakou z vyšlechtěného klidného chovu podle mně smysl má, ale mnohem méně než se uvádí. Vyšlechtěné matky jsou sice v průměru klidnější, ale nešetrnými zásahy lze během pár týdnů udělat i z nejklidnějších včel včely vysloveně divoké. Vyšlechtěné matky nekupuji už takových 20 let a s divokostí včel nemám problémy.

Takže opatření je prosté, zasahovat ve včelách tehdy, kdy je to pro ně optimální, to znamená za pěkného počasí a pokud jsou příliš divoké, zpomalit. Nejdivočejší včely na stanovišti nechávat vždy na nejideálnější dobu. Zásahy do včel dělat spíš menší, méně radikální, jednodušší, přirozenější pro včely. Divokost těch včel by se měla časem , tak do měsíce, sama snížit.
Co se týká sousedů, úly od jejich zahrad oddělit vizuálně, třeba stěnou z keřů, mimo přímou viditelnost úlů a dál než takových 5 metrů od úlů podle mých zkušeností včelky neútočí.